Chřiby a těžba…

Chřiby jsou tvořeny zvrásněnými paleogenními pískovci, jílovci a slepenci magurského flyše, jen tu a tam vystupujícími v podobě osamělých skalních útvarů na Budačině, Komínkách, Holém kopci či Buchlovském kameni. Na nerostné suroviny jsou Chřiby chudé, kromě pískovce z několika kamenolomů se u Kostelan v menší míře těží ropa a zemní plyn.

Vodstvo

Na území Chřibů pramení velké množství vodních toků, jako je Kyjovka (v Chřibech nazývaná Stupava), Litava, Kotojedka, Dlouhá řeka. Všechny toky se vlévají do řeky Moravy (kromě Kyjovky, která ústí do Dyje jen několik kilometrů před jejím vyústěním do Moravy, a kromě Litavy, která je přítokem Svratky). Na Kyjovce byla v Chřibech vybudována vodní nádrž Koryčany. Další menší nádrž Březina leží na toku Hruškovice u Osvětiman a vodní nádrž Nad Sovínem leží na Dlouhé řece u Smraďavky (Leopoldova) asi 2 km jižně od Buchlovic. Na Smraďavce (Leopoldově) také pramení sirovodíkový pramen, který byl jako lázně využíván již v 16. století.

Flóra

V rámci České republiky lze toto území označit jako jedno ekologicky z nejstabilnějších, přičemž se jedná o ekologicky nadprůměrnou lesostí s převahou lesů přírodní dřevinné skladby (bukové a dubo-habrové lesy asociací Carici pilosa-Fagetum a Carici pilosae-Carpinetum). Antropogenní vlivy zasáhly především na úpatí pohoří přeměnou listnatých porostů na jehličnaté, většinou smrkové porosty. V podrostu z běžných rostlin roste např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), mařinka vonná (Asperula odorata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ostřice chlupatá (Carex pilosa). Ze vzácnějších rostlin lze nalézt např. sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), Árón východní (Arum cylindraceum), okrotici bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáček vejčita dvoulistá (Listera velistáPovatník), vejčita veverka vejčitá (Listera vesl. bledý (Orchis palens), vstavač májový (Dactylorhiza majalis), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), aj. Z ovocných dřevin se zde pěstuje jeřáb oskeruše (Sorbus domestica).

Fauna

Chřiby jsou území s relativně vyváženými ekologickými podmínkami, což přímo závisí v druhové pestrostí fauny s velkým podílem chráněných druhů (např. čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pervis apivorus), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), krutihlav obecný ( Jynx torquilla), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos, některé). z bezobratlých stojí za zmínku nález kudlanky nábožné) (Mantis religiosa). V posledních letech se zde šíří i bobr evropský (Castor fiber) (vodní nádrž Koryčany). Z obojživelníků zde žijí např. mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Z plazů v Chřibech žijí ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

Vždy mne zajímalo, zde se v Chřibech něco ve středověku těžilo. Třeba železná ruda…já bych tam něco těžil, cisterciáci na Velehradě tam asi nebyli krz srandu…ale na začátku textu stojí, že Chřiby jsou chudé na nerostné suroviny…tak nevím.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C5%99iby
Pohled na Chřiby od Starého Města.
Zobrazení: 0