To jsem také jistě nevěděl, tak když se mně na to zeptal kamarád, tak jsem se raději podíval…a tady je výsledek.
Zvláště dospělé děti hospodáře mohly být do případného postoupení na místo hospodáře či i celoživotně (zvláště neprovdaní sourozenci hospodáře, kteří zůstali na gruntu) označováni jako podruzi (podruhyně, děvečky). V daném případě, ač jako děti hospodáře již žily na daném gruntu v podnájmu (podruží). Provdáním či nástupem na místo hospodáře se jejich společenský status mohl proměnit.
„Podruh, na venkově označení pro toho, kdo bydlí v podnájmu (v. podruží), zpravidla u většího rolníka. Dř. také často usazovali na selských statcích rodiče k synovi, který se ujímal držení statku, nevybytého sourozence do podruží (dána mu komora n. jizba).
zdroj: Masarykův slovník naučný: lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Československý kompas. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:be303150-a2d5-11e3-bb86-005056825209
„Podruh“ bylo označení především právní a v určitém smyslu i sociálně stavovské. Vyplývalo ze základních rysů preindustriální společnosti, ve které byl jedním z hlavních kritérií sociálního rozvrstvování vztah k nějaké nemovitosti. Podruzi prostě nebyli vlastníky či držiteli svobodných měšťanských domů či poddanských usedlostí, nýbrž byli pouze u nějakého vlastníka či držitele „v podruží“. Podruzi, říká Kamil Krofia, „přebývali v cizím“. S „podruhy“ či s nějakou jejich obdobou se nesetkáme všude. Jsou běžní ve střední Evropě, jejich obdobu nalezneme i v západních oblastech Německa (např. vestfálští „Heuerleute“), avšak anglické soupisy obyvatel prakticky neznají takovéto „poddomácnosti“. V českém prostředí tvořili podruzi („inquilini“ či „subsides“) velmi silnou složku obyvatelstva královských měst již ve 13.-15. století, jak ukázal Bedřich Mendl. Na venkově se s „podruhy“ (v německých textech: „Hausgenoss“,Jnwohner“) setkáváme v pramenech hojně od 16., 17. století. Zdá se, že se tímto termínem začali označovat i ti, které prameny starší označovaly jako „podsedky“ („subsides“). V podruží mohl na vsi být člověk jak u poddaného držícího usedlost (u tzv. „usedlého“ poddaného), tak „na obci“.
