Na přelomu 18. a 19. století si Napoleon dobýval cestu napříč Evropou. Ve snaze omezit ambice budoucího císaře se armády kontinentu vrhly na Francii. S nimi přišlo obávané britské námořnictvo, skupina slaných psů, kteří jsou po celém světě známí pro své jachtingové dovednosti.
Jak se ukázalo, britská nevázanost pramenila ze zdravého množství pití. Britská vláda ve skutečnosti dávala vojákům likér jako prostředek k posílení morálky a boji proti nemocem. Podle jednoho odhadu britské vlády potřebovala armáda 36 000 vojáků 550 000 galonů rumu ročně neboli asi 15,3 galonů na vojáka za rok, což znamená 1,3 galonu na muže každý měsíc. Při bitvách se dávaly zvláštní dávky. Rum podávaný vojákům byl 100 proof neboli 50% alkohol.
Důstojníci samozřejmě také pili. Královské námořnictvo pro ně mělo speciální gin 100 proof.
Imperiální galon používaný ve Velké Británii měl asi 4,5 litrů. Krát 1,3 galonu na měsíc je tedy asi šest litrů rumu měsíčně, děleno 30 dny vychází na dvě deci rumu denně. Jednalo se tedy skutečně o velmi zdravé množství.