Civetta

Joseph Ludwig Franz Ressel (česky: Josef Ludvík František Ressel; 29. ​​června 1793 – 9. října 1857) byl česko-německý lesník a vynálezce, který zkonstruoval jednu z prvních funkčních lodních vrtulí.

Ressel se narodil v Chrudimi, v Čechách tehdy součástí Svaté říše římské ovládané habsburskou monarchií, která se roku 1804 stala součástí Rakouského císařství. Jeho otec Anton Hermann Ressel byl rodilý německý mluvčí a matka Marie Anna Konvičková byla rodilá česky mluvčí. Studoval na gymnáziu v Linci, na budějovické (dnes České Budějovice) dělostřelecké škole, na univerzitě ve Vídni a na Lesnické akademii Mariabrunn v klášteře Mariabrunn, tehdy nedaleko (dnes) Vídně.

Pracoval pro rakouskou vládu jako lesník v jižnějších částech monarchie, mimo jiné v Motovunu na Istrii. Jeho prací bylo zajistit dodávky kvalitního dřeva pro námořnictvo. Pracoval v Landstrass (Kostanjevica na řece Krka v Kraňsku), kde poprvé testoval své lodní šrouby. V roce 1821 byl převezen do Terstu, největšího přístavu rakouského císařství, kde byly jeho zkoušky úspěšné. V roce 1827 mu byl udělen patent na vrtuli. Do roku 1829 upravil parní člun Civetta a testoval jej v terstském přístavu rychlostí šesti uzlů, než parní potrubí explodovala. Kvůli tomuto neštěstí policie další testování zakázala. Výbuch nezpůsobila testovaná vrtule, jak se tehdy mnozí domnívali.

Již v roce 1804 je Američanovi Johnu Fitchovi připisována šroubová vrtule, která byla neúspěšná. V roce 1836 testoval Angličan Francis Pettit Smith šroubovou vrtuli podobnou té Resselově. První transatlantickou cestu lodi poháněné šroubovou vrtulí provedla SS Velká Británie v roce 1845. Konstrukce vrtule se stabilizovala v 80. letech 19. století.

Kromě toho, že byl nazýván „vynálezcem lodního šroubu“, byl také nazýván vynálezcem parníku a jeho památník v parku ve Vídni jej připomíná jako „jediného vynálezce šroubové vrtule a paroplavby“. V polovině 60. let jej připomínala také rakouská bankovka 500 Schillingů (P139), na které je na přední straně a na zadní straně loď Civetta.

Mezi další Resselovy vynálezy patří pneumatická sloupová a kuličková a válečková ložiska. Během svého života získal řadu patentů.

Ressel také sehrál důležitou roli při znovuzalesňování Krasové plošiny u Terstu. Jeho bronzová socha byla umístěna u nábřeží Terstu 30. března 2022.

Zemřel v Laibachu (dnes Ljubljana, hlavní město Slovinska) a byl tam i pohřben na hřbitově svatého Kryštofa v okrese Bežigrad. Jeho náhrobek je dnes vystaven v Navje Memorial Park.

https://en.wikipedia.org/wiki/Josef_Ressel
Zobrazení: 6