Předloha Péráka? Protože nyní čtu o Pérákovi, zaujala mne tato postava.
Viktoriánskou éru máme tendenci považovat za věk vědy a rozumu, podobně jako ten náš. Nicméně existovala i jiná viktoriánská éra, která probíhala paralelně s touto, éra, která věřila ve frenologii (věštění z boulí na hlavě) a víly, v duchy a galvanismus, ve fotografie a seance. A alespoň někteří viktoriáni věřili v muže jménem Spring-Heeled Jack.
Pozorování Spring-Heeled Jacka jsou zaznamenána po celé Anglii, od Londýna a Chichesteru až po Liverpool, ale obzvláště rozšířená byla v Black Country, kde se objevil v 80. letech 19. století. Popisy tvora se liší, ale jeho hlavními znaky byly jeho kozí bradka, špičaté uši a rohy a blýskavé, ohnivé oči. Ilustrace v populárních (a senzačních) časopisech s názvem Penny Dreadfuls ho ukazují jako jakousi hispánskou verzi ďábla. Jediným rysem, který se nikdy neměnil, byla jeho schopnost skákat; skákat přes střechy a živé ploty. Taková hbitost mu vždycky umožňovala děsit své oběti a unikat pronásledovatelům. Vskutku skákač.
Jack se pohyboval v Black Country, přinejmenším od roku 1855, kdy byl údajně spatřen v Old Hill, jak skáče ze střechy Cross Inn na střechu řeznictví naproti silnici. Toto pozorování bylo typické pro mnoho lidí a vždy po něm následovala řada dalších pozorování, dokud panika neutichla. Po několika měsících, někdy i letech, se však vrátil. V roce 1877 došlo k mnoha dalším pozorováním v Blackheath a znovu v okolí Dudley a čtvrti Acocks Green v Birminghamu v 80. letech 19. století. Jak v září 1886 informoval Birmingham Post:
„Nejprve mladá dívka, pak muž, ucítili ruku na svém rameni a otočili se, aby spatřili pekelného ducha s rozzářenou tváří, jak jim přeje dobrý večer.“
A originál
“First a young girl, then a man, felt a hand on their shoulder, and turned to see the infernal one with glowing face, bidding them a good evening.”
