Během německé invaze do SSSR sovětská tajná policie (NKVD) brutálně zavraždila v západní Ukrajině během osmi dnů 10 000 až 40 000 politických vězňů, což po německé okupaci regionu vyvolalo vlny etnického násilí.
Když německá armáda 22. června 1941 zahájila invazi do Sovětského svazu, Stalin nařídil sovětské tajné službě (NKVD), aby „odstranila“ vězně na okupovaných územích SSSR spíše, než aby je nechala padnout do německých rukou. Toho bylo z velké části dosaženo masovým vražděním vězňů na různých místech v západní Ukrajině, Bělorusku, Estonsku a Litvě. Většina masových poprav, které místní obyvatelé později nazvali „vězeňskými masakry NKVD v roce 1941“, se odehrála na západní Ukrajině. Vzhledem k nedostatku spolehlivých zdrojů je nemožné určit přesná čísla; historici však odhadují, že NKVD během osmi dnů zabila v desítkách věznic 10 000 až 40 000 lidí. Etnické složení obětí na západní Ukrajině zhruba odpovídalo demografickému složení populace: 70 procent obětí byli Ukrajinci, 20 procent Poláci a zbytek tvořili Židé a další národnosti.
Místní obyvatelé identifikují vězně zavražděné NKVD před odchodem Sovětů ve Lvově v červenci 1941.