Přežila, oddechl jsem si, ale co vše asi mohla vytvořit bez revoluce…
V roce 1789 Louise Élisabeth Vigée-Lebrun kvůli revolučním událostem opustila s devítiletou dcerkou Julií Paříž. Zprvu žila a malovala v Itálii, především v Římě. Navštívila i Neapol, kde vytvořila několik obrazů proslulé Lady Hamilton, manželky britského velvyslance, známé především jako milenka admirála Horatia Nelsona. Poté pobývala v rakouské Vídni. V roce se s ní rozvedl manžel, který se po revoluci obával o svou pověst kvůli jejímu spojení s královskou rodinou.
Z Rakouska odjela do Ruska, kde strávila celkem šest let. V roce 1800 byla přijata za čestnou členku petrohradské Akademie krásných umění. Portrétovala mnoho slavných osob, včetně carské rodiny, a získala značné jmění. Až v roce 1802 se mohla vrátit do Paříže. Brzo poté však odjela do Anglie, kde portrétovala mimo jiné i básníka lorda Byrona, v roce 1807 navštívila Švýcarsko a v letech 1835 a 1837 vydala zajímavé paměti. Během svého života byla zvolena do výtvarných akademií v deseti různých evropských městech. Elisabeth Vigée-Lebrunová zemřela roku 1842 v Paříži, pravděpodobně na arteriosklerózu, a podle svého přání byla pohřbena na hřbitově v Louveciennes u Paříže, kde jistý čas žila.
