Obřanský hrad na začátku archeologického výzkumu

V. NEKUDA- K. REICHERTOVÁ, STREDOVEKA KERAMIKA V ČECHÁCH A NA MORAVĚ, 1968, str. 143-147

V údolí Svitavy nad Těsnohlídkovým údolím nedaleko Obřan jsou dnes již jen nepatrné zbytky středověkého hradu. Po majitelích hradu zatím marně pátráme. Domněnka, že hrad byl sídlem pánů z Obřan, se zdá málo pravděpodobná. Pro datování keramiky je z tohoto hradu velmi důležitý nález vika kovové schránky, jejíž účel nedovedeme zatím určit. Jeden z dohadů je možnost, že tato nádoba sloužila jako schránka na brakteáty. Podle heraldické výzdoby na dně (vzpřímený lev jednoocasý, nekorunovaný) je nejspíše míšeňského původu z doby asi 1250-80. 8 Zjišťovacím výzkumem historického oddělení Moravského musea v r. 1965 bylo získáno větší množství keramiky, železných šipek, několik zlomků skleněných nádob, dva groše Jana Lucemburského a parvus. Všechny shora uvedené nálezy pocházejí z kamenné věže kruhového půdorysu o průměru 5 m. Základy věže, které spočívají na skále, sahají do hloubi 3,5 m pod nynější terén. Věžní prostor byl do hloubky 2m zaplněn kameny a hlínou. Tato vrstva kamenné sutě byla vystřídána téměř 1 m mocnou vrstvou do červena vypálené mazanice s otisky trámů. Já bych to interpretoval jako horní hrázděné patro věže. Z této vrstvy a zejména ze dna věže pocházejí nálezy keramiky. Z množství střepového materiálu se podařilo zrekonstruovat jeden hrnek (obr. I 04, č. I), hrnek s uchem (obr. 103, . 5) a tři nízké misky. Zlomky keramiky představují okrajové střepy hrnců, některé z nich mají průměr přes 20 cm) (r2), části poklic (3), části ode dna nádob (13) a množství drobných střepů z výdutí. Celé nádoby: Hrnek, slepený a značně doplněný, baňatého tvaru, z hrubší hlíny s příměsí jemně drcené slídy. Povrchová barva j e šedočerná a světle hnědá. Celé dno chybí. Esovitě prohnuté hrdlo je zakončeno vně vyloženým a římsovitě zakončeným okrajem. Horní polovina výdutě je zdobena šroubovicí. V 10 cm, d, 6,8 cm, d v 13 cm, max. dfw I3,2 cm {5,5 cm. hrnek s uchem, slepený a doplněný, baňatého tvaru. Část ucha chybí. J e obtočen z jemně zrnité, na lomu šedočerné hlíny. Povrchová barva místy šedočerná, místy špinavě hnědá. Dno j e značně poškozeno. Okraj je přímý, zaoblený. Ucho vyrůstá přímo z okraje a dosedá na horní polovinu výdutě. Horní polovina výdutě je zdobena málo výraznou šroubovicí a okraj hustším obvodovým rýhováním. V 15 cm, d8 6,7 cm, dv 9 cm, max. d fw 14 cm/7,3 cm. Miska nízkostěnná z hrubší hlíny s vysokým obsahem slídy. Povrchová barva i na lomu je černá se pytivými lupénky slídy. Dno j en mírně dovnitř vyklenuté má stopy podsýpky. Na okraji jsou na třech místech otlačky prstů. V 2,6 cm, d 8 7,8 cm, dv 12,2 cm. (Obr. I03, č. 3.) Miska nízkostěnná z hrubšího písku a slídy. Značná část misky je doplněna. Povrchová barva je světle hnědá. Dno je nepatrně dovnitř vyklenuto se stopami podsýpky. Na dochované části je výzdoba jen mírně vytlačena otlačkem prstu. V 2, 7 cm, d5 8 cm, dv r 2 cm. Miska nízkost nná, slepená a doplněná, z·šedé, jemně zrnité hlíny s menší přísadou slídy. Po[1]vrchová barva šedá, místy šedohnědá. Dno téměř rovné se stopami podsýpky, s obvodovou rýhou podél stěn dodatečně vsazované). V 3 cm, d5 -7 cm, ‚d/ 10,5 cm. Hmota: hrubší tmavá hlína promíšená rozemletým svorem, dobře vypálená; jen hrnek s-uchem nemá příměs slídy. – Barva šedočerná a hnědavá se třpytivými lupénky slídy; jedno dno hnědočervené. Dna nepatrně dovnitř klenutá se stopami podsýpky; ve třech případech jsou rovná se stopami po odříznutí. Výzdoba poměrně chudá; na výduti mělká šroubovice. Hrdlo hrnku s uchem je rovné, zdobené obvodovým rýhováním; tuto výzdobu nebo řídkou povlovnou vlnovku mají také některé okraje hrnků. Okraje: všechny okraje hrnců jsou ovalené a lištovitě zakončené, jen hrnek s uchem má okraj přímý, zaoblený. – Převážná většina keramiky byla vyrobena ještě na ručním hrnčířském kruhu, ale již se tu objevují také nádoby vytáčené na rychloobrátkovém kruhu nožním. Keramika z tohoto hradu je významný pramen pro sklonek 13 století a tvoří tak důležitý mezičlánek mezi keramikou hradištní a středověkou.

Takže tak byl Obřanský hrad viděn takřka před šedesáti tety, vcelku správně, jen málo by se tedy interpretovalo jinak…

Co se týká Obřanského hradu, kreslil otec…
Zobrazení: 1