Dětská práce byla relativně akceptována po většinu historie této planety – a stále se bohužel praktikuje v oblastech světa. Nicméně ve Spojených státech to trvalo, než Američané uviděli tváře vyčerpaných pracujících dětí, aby to konečně ukončili.
V roce 1900 bylo 18 % všech amerických dělníků mladších 16 let. V roce 1908 si progresivní reformní skupina najala sociologa Lewise Hinea, aby vyfotil snímky dětí pracujících v továrnách, dolech, na farmách a kdekoli jinde, které by viděl. Během následujících 14 let Hine udělal tisíce snímků srdcervoucích pracovních podmínek, které malé děti zažívaly každý den…
Zatímco Hineovy fotografie vyvolaly veřejné pobouření, pokusy o přijetí legislativy k řešení dětské práce byly zablokovány Nejvyšším soudem. Zákon Keating-Owen (1916), který se pokusil zakázat nákup zboží vyrobeného s dětskou prací, byl soudem prohlášen za protiústavní, stejně jako další zákon přijatý v roce 1918.
Ve třicátých letech se vláda zoufale snažila dostat dospělé z práce zpět do práce po Velké hospodářské krizi. Takže s touto kombinací událostí byl přijat zákon o spravedlivých pracovních standardech – říká, že děti již nemohou být zaměstnány v těžbě a výrobě…
