Paul Newman byl dokonalý herec a režisér s velkou kariérou, která trvala více než pět desetiletí. Získal řadu hereckých cen, a dokonce spoluzaložil Newman’s Own, potravinářskou společnost, která funguje dodnes a část svých zisků dává na charitu. Navzdory své nesmírné slávě a bohatství byl Newman skromným člověkem a nechtěl, aby se s ním zacházelo jinak než s kýmkoli jiným.
Filmový režisér Sam Mendes vyjádřil svou úctu k práci s Newmanem:
Co vás na Paulovi zarazilo, vyžadoval, aby se s ním zacházelo jako s každým jiným. Neměl vůbec žádné zásoby pro jakýkoli druh hvězdného zacházení. Pokusil jsem se oddálit jeho volání na natáčení a on přišel sám a řekl: „Proč mi nezavoláš dřív? Tady je pořád legrace! A já sedím v přívěsu!“
Když už jsme u toho, podle velikosti a stylu upoutávek vždy poznáte, kolik práce chce herec skutečně udělat. Někteří herci mají obrovské přívěsy plné vonných svíček a je tam kuchař, který jim nabízí nejméně dvě možnosti oběda. Na druhou stranu Paulův přívěs byl úplně prázdný! Nebylo v něm doslova vůbec nic. Neměl absolutně žádný zájem být v přívěsu. Chtěl pracovat. To si pamatuji – prostě tam byl. Byl to jen on a jeho scénář. A také necestoval s žádnými asistenty… žádný řidič ani trenér, vůbec žádný doprovod… Většinu svého života se snažil zabránit lidem, aby se k němu chovali jako k filmové hvězdě…
Jste zvyklí upravovat své myšlenky o lidech – dokonce i o těch nejlepších –, ale u Paula to není potřeba. Neexistuje nic takového jako špatná paměť. Mimochodem, chodil po rukou. Bylo mu 76 let a dvakrát jsem vešel do pokoje, když chodil po rukou. Bavil děti na natáčení, dva chlapce ve filmu, se kterými měl jakýsi výstřední otcovský vztah. Okamžitě ho to k nim přitáhlo. Musel je prostě rozesmát.
Proslulý herec, režisér a filantrop Newman byl zjevně mužem mnoha talentů – včetně oné chůze po rukou – a jeho skromná povaha jen sloužila k tomu, aby se na něj ještě s láskou vzpomínalo…
