Točník
Zajisté mnozí z vás znají repliku, na rohu ulice stál starý točník. Tak tudy ne. Kamarád mě poslal z onoho místa několik fotek. Zaujala mne především skříň, co tam vystavují. Myslím, že nepatří ke zdejšímu mobiliáři, ale je fakt zajímavá. Stejně jako sám hrad, o němž se ví takřka vše. Výborné analogie.
Bezprostřední příčinou ke stavbě nového hradu Točníka byl bezpochyby požár, který poškodil hrad Žebrák v roce 1395. Nedlouho poté si tedy začal král stavět honosnější a pohodlnější hrad Točník na vyvýšenějším místě vzdáleném od Žebráku sotva 500 m. Točník byl vystavěn zřejmě v letech 1398–1401 na témže skalním hřebeni křemencového valu o sto metrů výše než Žebrák. Již v roce 1400 nechal Václav IV. na Točník převézt a uložit část královského pokladu.
V tomto kritickém období vlády Václava IV., kdy nenávratně zanikaly staré hodnoty, bylo nezbytné, aby i středověký hrad reagoval na nebezpečí, ohrožující samu podstatu jeho existence. Nejen v organizaci a způsobu obrany, ale i v architektuře znamená tato doba, a dokonce i hrad Točník samotný, zvrat, jímž jedna epocha končí a současně klade základy pro nástup příští. K neopakovatelným přednostem zmíněné éry však patřilo to, že měla ještě tolik výtvarné síly, aby rozpor mezi novými obrannými požadavky a staršími estetickými postuláty dovedla překlenout, a dokonce ze všeho i výtvarně těžit.
Je nepochybné, že hrad, rozsáhlý a výtvarně tak prvořadý, nebyl postaven jen pro osobní lovecké potěšení panovníka. Prozrazuje to už samotná existence dvou paláců, tak rozdílných ve vnitřním i vnějším vybavení.
Sálová stavba byla určena především reprezentaci – zde byli bezpochyby přijímáni oficiální hosté. Velký sál druhého patra dokonce převyšoval svými rozměry 34 x 15 m do té doby největší reprezentativní síně – na Karlštejně 22 x 8,5 m, románský sál na Pražském hradě 32 x 9 m, Karolinský 30 x 16 m a na sál na Křivoklátě 28 x 8 m. Vnitřní obytné jádro naproti tomu mělo být podle zařízení i způsobu opevnění vyhrazeno jedině soukromým potřebám krále a jeho nejužší družiny a mělo být i jeho posledním útočištěm. Královský palác byl proto oddělen od ostatního hradního provozu a posunut až na samý okraj příkopu a spojený vnějškem ještě několika výpadními brankami…
