Inženýrské chyby stojící za fatálním selháním přehrady v historii

Neštěstí bylo po desetiletí kryto vládními úředníky, a to tam bylo více než 85 000 mrtvých.

ANDREW ZALESKI

15. SRPNA 2022

Přehrada Banqiao měla být mistrovským dílem lidského inženýrství. Hliněná hráz na břehu řeky Ru v Číně, šlo o pokus využít vodu k zavlažování zemědělské půdy v povodí řeky Huai, oblasti, která pokrývá několik provincií a je domovem 170 milionů lidí. Jeho jádro tvořily tuny udusané, navršené hlíny, která je z velké části nepropustná pro pronikání vody, obklopená hustou slupkou písku. Přehrada byla osm pater vysoká a měla za úkol udržet 158 miliard galonů vody – ekvivalent 240 000 olympijských bazénů – aby se nenalila do vesnic pod nimi.

Stavba přehrady trvala 15 měsíců, a když byla dokončena, v roce 1952, byla Banqiao vládními úředníky vyhlášena jako „železná přehrada“ – dostatečně vysoká, dostatečně široká a dostatečně pevná, aby odolala 100letým záplavám a 1000letým povodním. Byl to, dá se říct, Titanic přehrad. A přesto, 23 let po své výstavbě, stavba ležela v troskách a 85 000 lidí zemřelo v tom, co Human Rights Watch, nezisková organizace, která vyšetřuje porušování lidských práv po celém světě, později nazvala „největší známou katastrofa přehrady v historii lidstva“.