Jak to bylo ve středověku s mlýny…
Další technologickou změnou bylo přijetí principu vodního mlýna. Vodní mlýn byl trochu jiný než ostatní dvě technologické změny, protože Římané věděli o vodních mlýnech. Vodních mlýnů bylo málo a Římané je nestavěli často.
Velkou výhodou vodního mlýna bylo, že využíval vodu, neživý zdroj energie, k obtížné práci při mletí obilí. Římané preferovali používání ručních mlýnků, což byla časově náročná a pracná metoda.
Jeden chudý, obvykle zotročený jedinec stál u mlýna a otáčel klikou dokola. Někteří historici naznačují, že Římané odmítli stavět vodní mlýny, protože otroci byli snadno dostupní a snadno nahraditelní. Ekonomicky bylo smysluplnější jednoduše koupit více otroků, když se opotřebovali, než stavět složitý vodní mlýn.
Když v západní Evropě zmizelo otroctví, bylo zejména v 11. století postaveno množství vodních mlýnů, snad na každé řece v Evropě, pokud ji bylo možné použít.
Vodní mlýn osvobodil lidské bytosti od úkolu mletí obilí.
Římských mlýnů je známo poměrně dosti (literaturu teď hledat nebudu) a ženijní vojsko snad mělo nějaký specializovaný sbor – jsou i okolo Hadriánovy zdi.
A ten Hadrigól přeci není mlýn…