Svůj životní příběh se snažil popsat nikoliv formou románu, ale napjatě očekávaných memoárů. Nikdy nevyšly. Voskovec si dal úkol, na který mu nejspíš nezbýval čas.
Jiří Voskovec v roce 1955 – pořad z dramatické antologie Armstrong Circle Theatre vznikl podle skutečných událostí, které Jiří Voskovec zažil při svém příjezdu do USA.
Příběh pamětí začíná v roce 1971, kdy se v baru nad sklenkou whisky sešli Voskovec a Josef Škvorecký. Manželé Škvorečtí založili na podzim 1971 v kanadském Torontu exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers, zaměřené na beletrii, memoáry a literaturu faktu.
Josef Škvorecký okamžitě vytušil, že paměti tehdy 66letého Jiřího Voskovce by mohly být pro začínající nakladatelství důležitou, ne-li prestižní publikací, která by výrazně pomohla jeho prosazení v exilové komunitě. A nejen to, určitě by začínajícímu podniku pomohla i finančně.
Jiřího Voskovce zpočátku myšlenka pamětí zaujala; kniha dostala pracovní název Stín svobody a Voskovec začal promýšlet její obsah. V roce 1972 dostali Škvorečtí první stovky stran anglického a českého textu.
Bylo jasné, že Voskovec pojímal psaní nejen jako líčení vlastního života, ale velmi často si dovoloval hloubavé teoretické přesahy a reflexe. Nebo spíše lépe řečeno: chtěl si je dovolovat. Ubíhal čas, Voskovec další části rukopisu neposílal, nakladatelství už knihu mezi tím ohlásilo čtenářům a přicházely první objednávky, dokonce i peníze.
Další psaní Jiřímu Voskovci zkomplikovalo pracovní vytížení. Nakladatelství naposledy knihu čtenářům oznámilo v edičním plánu na rok 1974; v katalogu na rok 1975/1976 už se o pamětech nehovoří. „Mělo by to bejt fajn, ale jde mi to furt zvolna,“ napsal v dubnu 1976 Voskovec Škvoreckým.
Z jeho korespondence s Janem Werichem vyplývá jeho vážný až rozplizlý přístup ke všemu…tedy já jsem toho dojmu nabyl.
