Zákon o půjčce a pronájmu byl uzákoněn v březnu 1941 a opravňoval Spojené státy k poskytování zbraní, zásob a surovin strategicky důležitým zemím bojujícím proti Německu a Japonsku – především Spojenému království, Sovětskému svazu a Číně. Celkově Spojené státy dodaly v rámci programu materiál v hodnotě 50 miliard dolarů (608 miliard dolarů v penězích v roce 2020), včetně 11,3 miliardy dolarů do Sovětského svazu. Kromě toho byla velká část pomoci zaslané Spojenému království v hodnotě 31 miliard dolarů také předána Sovětskému svazu prostřednictvím konvojů přes Barentsovo moře do Murmansku.
Nejviditelnější je, že Spojené státy poskytly Sovětskému svazu více než 400 000 džípů a nákladních automobilů, 14 000 letadel, 8 000 traktorů a stavebních vozidel a 13 000 bojových tanků.
Skutečný význam Lend-Lease pro sovětské válečné úsilí však spočíval v tom, že pokrýval „citlivé body“ sovětské výroby – benzín, výbušniny, hliník, neželezné kovy, radiokomunikace a tak dále, říká historik Boris Sokolov.
„Je třeba připomenout, že během první světové války byla dopravní krize v Rusku v letech 1916-17, která hodně přispěla k usnadnění únorové revoluce [která vedla k abdikaci cara], způsobena nedostatkem výroby železničních kolejnic, motory a nákladní vozy, protože průmyslová výroba byla přesměrována na munici,“ napsal Sokolov. „Během druhé světové války pouze dodávky přivezené Lend-Lease zabránily ochromení železniční dopravy v Sovětském svazu.“
Program Lend-Lease také poslal do Sovětského svazu tuny továrního vybavení a obráběcích strojů, včetně více než 38 000 soustruhů a dalších kovoobráběcích nástrojů. Takové stroje byly kvalitnější než analogy vyráběné v Sovětském svazu, což významně přispělo k posílení sovětské průmyslové výroby.
Americká pomoc také poskytla 4,5 milionu tun potravin, 1,5 milionu přikrývek a 15 milionů párů bot.
„Aby bylo možné skutečně posoudit význam Lend-Lease pro sovětské vítězství, stačí si představit, jak by Sovětský svaz musel bojovat, kdyby neexistovala pomoc Lend-Lease,“ napsal Sokolov. „Bez Lend-Lease by Rudá armáda neměla asi jednu třetinu munice, polovinu letadel nebo polovinu tanků. Navíc by byl neustálý nedostatek dopravy a paliva. Železnice by periodicky se zastavovaly. A sovětské síly by byly mnohem hůře koordinovány s neustálým nedostatkem rádiového vybavení. A bez amerických masových konzerv a tuků by byly neustále hladové.“
V roce 1963 zaznamenalo sledování KGB sovětského maršála Jurije Žukova: „Lidé říkají, že nám spojenci nepomohli. Ale nelze popřít, že nám Američané poslali materiál, bez kterého bychom nemohli vytvořit naše zálohy nebo pokračovat ve válce.“ Američané poskytli životně důležité výbušniny a střelný prach. A kolik oceli! Opravdu jsme mohli začít s výrobou našich tanků bez americké oceli? A teď nám říkají, že jsme měli všeho dost sami.“
Britské tanky Matilda jsou nakládány na loď pro přepravu do U.S.S.R. v rámci programu Lend-Lease.