Během 13 dnů v říjnu 1962, známých jako Kubánská raketová krize, se Spojené státy a Sovětský svaz stěží vyhnuly jaderné válce, která by zničila planetu. Ale i když jednání mezi prezidentem Johnem F. Kennedym a premiérem Nikitou Chruščovem byla nakonec úspěšná, k válce přesto málem došlo kvůli zmatenému kapitánovi sovětské ponorky.
Spolu se třemi dalšími byla sovětská ponorka B-59 umístěna v Karibiku. Byla vybavena jadernou střelou s téměř stejnou ničivou silou jako bomba svržená na Hirošimu. Ponorková flotila měla rozkazy zaútočit na americké síly, pokud by byla vyprovokována, aniž by potřebovala souhlas Moskvy. Když americké námořnictvo objevilo ponorky a začalo poblíž shazovat hlubinné pumy, velitel B-59 Valentin Savitskyj si myslel, že válka začala, a nařídil odpálit rakety.
Na palubě však byl Vasilij Alexandrovič Archipov. Archipov cítil, že se Američané pouze snaží dostat ponorku na hladinu a že jí nehrozí nebezpečí. Archipov přemluvil Savitského a odvrátil tak jadernou válku.
V knize Кубaнская самба квартета «Фокстрот», vydané v roce 2002, česky lze přeložit jako Kubánská samba kvarteta Foxtrot autora Alexandra Mozgovoja popsal svůj pohled Vadim Pavlovič Orlov. ] Prezentuje je takto: Kapitán Savickij údajně ztratil nervy a „totálně vyčerpaný“ z pronásledování a nemožnosti navázat rádiové spojení s Moskvou, nařídil připravit jaderné torpédo na odpal. Zařval: „Zničíme je! Zemřeme také, ale všechny je potopíme!“ Archipov ho uklidnil a společně pak učinili rozhodnutí vynořit se. Orlovův popis události je sporný do té míry, že ostatní kapitáni sovětských ponorek nevěřili, že by Savickij takový rozkaz vydal.
https://sk.wikipedia.org/wiki/Vasilij_Alexandrovi%C4%8D_Archipov