Picassoův prohlubující se zájem o klasické obrazy se projevoval v jeho sochařství i v jeho keramické tvorbě. Tento masivní bronz v životní velikosti je nádhernou sestavou proutěného korpusu košíku, hřbetu palmového listu, dvou keramických květináčů na vemeno a dalších kovových prvků, která byla následně odlita. Většina předmětů byla zjevně nalezena na polích poblíž Picassova studia Vallauris.
Motiv kozy, stejně jako býk, je hluboce zakořeněn v evropském umění již od dob klasického období. Zde je Picassova koza březí a je rozhodně reprezentací jeho nového, rostoucího návalu optimismu a lásky k životu po válce a jeho vztahu s jeho mladou milenkou Francoise Gilotovou. Francoise se právě narodilo jejich druhé dítě, Paloma (španělský výraz pro „holubici“), pojmenované podle Picassova plakátu Holubice míru, který se objevil po celé Paříži v roce 1949 na poválečném mírovém kongresu. Pravidelně tak byla prozkoumána starodávná témata rituálů, plodnosti a obnovy života, jako v uváděné sérii talířů (také zdobených v tomto období). Obraz kozy se později opakuje v jednoduché zlaté podobě Kentaura.
