Jedním z hlavních problémů při lovu velkých ryb, jako jsou marlíni a tuňáci, je to, že když několik set kilovou rybu táhnete na břeh, nejdřív ji musíte unavit, pomalu, ale jistě je sežrána, kousek po kousku, žraloky. Hemingway měl metodu, jak se vypořádat se žraloky: střílel je samopalem, než stihli sníst velké ryby, které chytil. Někdy to ve skutečnosti způsobilo, že krev přilákala ještě více žraloků. Jindy byly následky ještě horší.
Jednou, když byl Hemingway na rybách, on a jeden přítel chytili každý dva středně velké žraloky. Když se s nimi zoufale pohádali, Hemingway vzal regvolver ráže 0,22 a vystřelil do žraločí hlavy. Pokračoval v mlácení, když se ho snažil hákem v druhé ruce vytáhnout. Najednou se rukojeť na háku zlomila a nějak zasáhla jeho ruku se zbraní a pistole vystřelila. Při jedné akci se Hemingwayovi podařilo omylem prostřelit obě lýtka. „No, budu nechutného původu,“ prohlásil tehdy Hemingway. „Byl jsem střelen!“ Řekl také, že „necítil žádnou bolest ani nepohodlí; stará malá dírka asi tři palce byla pod čéškou a přibyla další roztřepená díra trochu větší než váš palec.“ Poté požádal člena posádky o jód, trochu chleba k jídlu a později i o pití…
