Byl tvůrcem Finských ozbrojených sil, regentem finského státu na začátku jeho existence, vrchním velitelem ve všech válkách, které Finsko jako samostatný stát vedlo (občanské, zimní, pokračovací i laponské), a v pořadí 6. finským prezidentem (1944–1946).
Finy je ctěný jako národní hrdina a tvůrce a ochránce samostatnosti Finska, v prosinci 2004 jej Finové v televizním hlasování zvolili největším Finem všech dob. Je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 20. století a vynikajícího stratéga zejména obranných, zdržovacích a ústupových bojů.
Rod Mannerheimů pocházel z Hamburku, odkud obchodník a vlastník mlýna Heinrich Marheim (1618-1667) emigroval do švédského Gävle a své jméno upravil na Henrik. Jeho syn Augustin Marheim změnil své příjmení na Mannerheim a v roce 1693 byl králem Karlem XI. povýšen do šlechtického stavu. Augustinův syn Johan Augustin Marheim byl plukovníkem dělostřelectva a majitelem několika mlýnů. V roce 1768 mu byl stejně jako jeho bratrovi udělen titul baron. Baron Johan Mannerheim měl ze strany otce i skotské předky, jeho předek George Wright (zakladatel finské šlechtické větve Von Wrightů) emigroval z Dundee do Švédska v 17. století. Rod Mannerheimů se v druhé polovině 18. století přestěhoval do Finska, které bylo tehdy nedílnou částí Švédska.
Mannerheimův pradědeček hrabě Carl Erik Mannerheim (1759–1837) zastával mnoho funkcí ve vládách (mimo jiné byl i ministerským předsedou) v prvních letech fungování ruského autonomního Velkoknížectví Finského a v roce 1825 byl povýšen do hraběcího stavu. Jeho syn, hrabě Carl Gustaf Mannerheim, byl významný entomolog a prezident Odvolacího soudu ve Viipuri. Byl ženatý s hraběnkou Evou Wilhelminou, rozenou von Schantz, která byla vůdčí postava finské vyšší společnosti.
Otec Carla Gustafa Emila Mannerheima, hrabě Carl Robert Mannerheim (1835–1914), byl dramatik zastávající liberální až radikální názory. Ale byl také obchodník a průmyslník střídající úspěchy a neúspěchy. Byl prezidentem společnosti Kuusankoski, která byla prvním výrobcem rotačního papíru v severní Evropě. Jeho další společnost Systema zase dovážela moderní kancelářské přístroje. Jeho manželka, Hedvig Charlotta Helena von Julin (1842–1881) byla dcerou bohatého průmyslníka Johana Jacoba von Julin, kterému patřily ocelárny a vesnice Fiskars.
