Curtis Yarvin (* 1973), také známý pod pseudonymem Mencius Moldbug, je americký blogger. Spolu s britským filosofem Nickem Landem založili antirovnostářské a antidemokratické hnutí Dark Enlightenment (Temné osvícenství), známé také jako novoreakční hnutí.
Na svém blogu Unqualified Reservations, který psal v letech 2007 až 2014, a později ve svém newsletteru Gray Mirror, který připravoval od roku 2020, rozvíjel myšlenku, že americká demokracie je experiment, jenž selhal. Demokracie by měla být nahrazena odpovědnou monarchií s vládní strukturou podobnou struktuře korporací. Byl označen za neoreakcionáře, neomonarchistu a neofeudalistu, jenž vidí liberalismus coby strůjce totalitní společnosti podobné Matrixu. Navrhuje nahradit americkou demokracii jakousi techno-monarchií. Někteří komentátoři ho označují jako příslušníka alternativní pravice. Tvrdil, že běloši mají větší IQ než černoši, nepovažoval se ale přitom za zastánce nadřazenosti bílé rasy. Je kritikem hnutí za občanská práva, které označil za „odvětví černošského hněvu.
V roce 2013 spustil svou vlastní decentralizovanou počítačovou platformu Urbit. Pro její provozování založil společnost Tlon, kterou vedl do roku 2019.
Svými názory ovlivnil několik prominentních techno-podnikatelů ze Sillicon Valley a republikánských politiků. Jmenoval například podnikatele Petera Thiela. Konzervativní politický stratég Steve Bannon uvedl, že je obdivovatelem Yarvinova díla. Mezi své vzory ho řadí i americký viceprezident J. D. Vance.
Pro vyřešení problému Yarvin navrhuje zbavit se demokratické myšlenky a restrukturalizovat vládu na suverénní korporaci (SovCorp) v čele s generálním ředitelem. Tento generální ředitel by činil nejefektivnější vládní rozhodnutí k zajištění prosperity státu. A pokud nejste spokojeni se službami, které tato vláda poskytuje, můžete si jednoduše najít jiného.
Pro Yarvina se tato formalistická reakce rovná jednoduše obnovení absolutní monarchie. V tomto smyslu se nazývá „royalistou“ nebo „restaurátorem“ a generálního ředitele korporátní vlády považuje za nic víc než monarchu.
Podle něj je monarchie extrémně stabilní politickou formou, na rozdíl od demokracie. Yarvin svůj model nazývá „neokameralismem“ s odkazem na kameralismus Fridricha II. Pruského (merkantilistická teorie, podporovaná monarchií, zaměřená na zvýšení ekonomické prosperity státu).
Kameralismus však není jediným modelem, na který se Yarvin odvolává. Městské státy jako Dubaj a Singapur jsou podle něj prototypy budoucích neokamerálních států.