Záhada chybějícího nosu egyptské sochy fascinuje lidi po staletí.
A já celou dobu myslel, že to Obelix…
Podobně jako pouštní větry, které ji možná pomohly utvářet, kolem Velké sfingy střežící plošinu v Gíze víří konspirační teorie – zejména o tom, jak lidská hlava okřídleného lva přišla o nos. Jedna trvalá hypotéza obviňuje vojáky Napoleona Bonaparta z toho, že si při cvičení na terč nos odstřelili. I když je toto spiknutí již dlouho odhaleno, v populární kultuře přetrvává. Režisér Ridley Scott vědomě vykreslil mýtus v loňském životopisném filmu Napoleon, aniž by dbal na kritiky svého filmu. Egyptský doktor Zahi Hawass však Britannice řekl: „Musíme opravdu všem říci, že Napoleon Bonaparte nemá nic společného se zničením nosu Sfingy.“
Napoleonova bitva v roce 1798 se ani neodehrála na náhorní plošině v Gíze, ale 10 mil severně u Imbaby. Některé teorie předpokládaly, že bouře a zemětřesení zlikvidovaly nos Sfingy. Jiní se hádají o to, který regionální konflikt (pokud tedy ne Napoleonova bitva u pyramid) vedl ke zničení nosu. V roce 1990 J. P. Lepre poznamenal, že „figura byla použita jako terč pro zbraně mamlúků“, kteří byli ve skutečnosti Napoleonovými odpůrci.
Francouzský císař však po příjezdu do Gízy s mnoha vojáky, malíři a rytci pohlédl na tvář Sfingy. „Tisíce let historie se na nás dívá shora,“ zvolal údajně pod jejím pohledem. Napoleon nerespektoval hranice, ale respektoval historii. Asociace Waterloo označila přetrvávající obvinění proti němu za „obzvláště nespravedlivá, protože francouzský generál s sebou přivedl velkou skupinu ‚učenců‘, aby provedli první vědeckou studii Egypta a jeho starožitností. Výsledný orientalistický průzkum podnítil egyptské nadšení zpět v Evropě.
Primární materiály dokazují, že odstranění nosu předcházelo i Napoleonovi. Skica dánského námořního kapitána Frederica Louise Nordena z roku 1738 zobrazuje Sfingu bez jejího centrálního rysu obličeje. A co víc, francouzský přírodovědec Dr. Pierre Belon navštívil Sfingu v roce 1546 a napsal, že byla poškozena a „už [neměla] punc ladnosti a krásy, který v roce 1200 tak obdivoval Abdel Latif“.
Středověcí arabští učenci, jako je al-Maqrīzī, připisují škody Muhammedu Sa’im al-Dahrovi, súfijskému muslimovi z 12. století z respektovaného káhirského kláštera, který se údajně zlobil, že rolníci používali Sfingu k naléhání na Abul Hola (arabský název pro sfingy) pomáhat jejich sklizni. Odstranění nosu modly bylo uznávanou metodou, jak udusit duchy uvnitř. Podrobnosti však zůstávají předmětem diskuse. Hawass věří, že al-Dahr jednal sám. Jiní tvrdí, že najal muže, aby znesvětili Sfingu. Většina odborníků se však shoduje na tom, že nos velké sochy byl záměrně odsekán. Obecně se také uznává, že al-Darhrovy činy ho zabily, byl tehdy zničen rozzlobenými vesničany. Nejpravděpodobněji se nos rozpadl sám…
