Vzhledem k tomu, že zrovna čtu knížku o Čapcích, tak jsem se musel na některé věci podívat…a tedy překvapily mne.
Když se v lednu 1890 rozlehl u Čapků v domě na náměstí v Malých Svatoňovicích pláč právě narozeného chlapečka, nikdo netušil, že se malý Karel Čapek zapíše do povědomí mnoha generací nejen svou tvorbou, ale i svým přímým, čestným a zásadovým přístupem k životu.
Doma malého brášku vítala už téměř čtyřletá sestra Helena a tříletý Josef. Ve Svatoňovicích se dlouho nezdrželi, neboť již za půl roku se stěhovali do Úpice.
Tatínek do té doby pracoval v Malých Svatoňovicích jako knížecí báňský a lázeňský lékař a služba to nebyla jednoduchá. Doly v tehdejší době patřily princi Vilému Schaumburg-Lippe, a MUDr. Čapek byl tedy vrchnostenským lékařem. Toužil po soukromé lékařské praxi, kterou by vykonával ve vlastním domě. I přesto Malé Svatoňovice a okolí Brend (nebo jinak Jestřebích hor) zaujalo nezbytné místo ve vzpomínkách a tvorbě všech sourozenců Čapkových. Právě do divokých Brend umístil Karel postavu známého loupežníka Lotranda v Druhé loupežnické pohádce…
