Před nějakým časem hovořil pan Janík ve Vizitce na Vltavě, tedy v rozhlasu, o filmech na téma atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Nelíbil se mu počin režisérů ze zahraničí při realizaci posledních dvou filmů, s tím, že dotyčným šlo asi o to, zanechat svou stopu. Režiséři se neřídili radami odborných poradců…já ho chápu, ale jeví se ona akce stejně všem lidem na světě? Já nejsem žádný odborník na Atentát, ale toto využívám, jako pověstný oslí můstek. Mnohokrát jsem v různých situacích slyšel o autenticitě. Možná jiní lidé onu mně jasnou věc vidí trochu jinak…možná je dobré porozhlédnout se trochu kolem sebe. Člověk tak přinejmenším zasadí onu věc do širšího kontextu…možná jí lépe porozumí…Není v tom zakopaný onen pes??? Ta pověstná česká malost…slibuji, že se příště pokusům o filozofování z daleka vyhnu.
Autenticita a pohled od jinud…
Zobrazení: 0
Koukám, že to je už 22 let, co jsem „vydal“ „pamflet“ „Každému jeho autenticita…?“, což se právě týkalo také nejednoznačného chápání tohoto skoro „uhrančivě“ znějícího slova. Čekal jsem pak, že se toho ujme památkáři pořádaná specifická „wiki“ v rámci Integrovaného informačního systému památkové péče. Aby třeba podpořila autenticitu památkářských výroků. Jenže to už by to možná přestávala být ta pravá autentická památková péče, jak se už přeci jenom po cca 170 letech usadila i v zákonech i politickém „diskurzu“.
Tady ještě k tomu 8 let starý pokus o „encyklopedické“ řešení. Dnes je to „zaparkováno“ mimo autentický Integrovaný informační systém památkové péče…
http://www.unitis.cz/wikimentum/index.php?title=Autenticita
Takové „virtuální“ zpřístupnění dává možnost operativní diskuse, aktualizací, zpřesnění… v návaznosti na výsledky odborných debat, na které lze odkazovat apod.