Brněnský hrad je předmětem a námětem různých názorů již po léta možná odjakživa. Tak se nyní také přidám.
Přiměla mně k tomu jedna nedávná diskuze. O dendru, tedy dendrochronologii. Kolega kopal v místech Mlýnského náhonu u Tesca…byly tam i kuláče, které zpevňovaly břeh. Tak je nechal datovat. Dendrodatovat. A ejhle, byly z 11. století. Některé. Podle datace. Tedy blbina. A od té doby dendro moc nevěří. Ale co když tam ta dřeva žila druhým životem a původně patřila nějaké konstrukci bájného Brněnského hradu. Kdyby tam někde byl, tak má své opodstatnění i primární lokace Zderadova sloupu. I Kosmova kronika píše o blatném hradu, takže u vody nebo v bažině. Nutno dodat, že v raném středověku byly osídleny břehy všech vodotečí v prostoru dnešního Brna. Dokládají to archeologické výzkumy, nové i staré. Myšlenka lokalizace Hradu je však lákavá…ani netušíme, zda je Mlýnský náhon přírodním ramenem Svratky nebo umělým výtvorem, či obojí dohromady…nu, snad se dočkáme.
