Před třemi roky jsme s kamarádem začali psát úvahu na téma klášterů a těžba i zpracování železné rudy. Nedokončili jsme ji…Tak tady je aspoň klášter mě z nejbližších…
Na počátku 13. století byl nedaleko Brna, ve výrazném meandru řeky Svitavy, odděleném později Svitavským náhonem, založen premonstrátský klášter. První písemnou zmínkou vztahující se k jeho existenci je listina papeže Inocence III. ze 3. dubna 1209. Fundátorem nové kanonie byl komorník brněnské provincie Lev z Klobouk. Na jaře 1235 vydal markrabě Přemysl pro klášter imunní privilegium podle velehradského vzoru.
Tento, dnes brněnský premonstrátský klášter měl jakýsi hospodářský dvůr ve Křtinách, kde se dá předpokládat, že mimo jiné navázal na starší železářskou tradici, která podle dosavadních archeologických poznatků sahá do období Velké Moravy. Podobně lze uvažovat i o Jesenci u Konice, kde měli zábrdovičtí také dvůr a železo se tam těžilo pod patronací premonstrátů jistě v 17. století. Takže lze mluvit o tom, že měli svého času pod kontrolou území Drahanské vrchoviny, jejíž součástí je mimochodem i Moravský kras.
Otázkou tak zůstává jejich působení v Kloboukách u Brna, kde také měli dvůr…Jakási grungie byla totiž i v samotných Kloboucích, odkud se psal a snad i pocházel vlastní zakladatel kláštera. Archeologizované ani jiné pozůstatky odtud z tohoto námi sledovaného období však dosud nejsou známy…
Zdroje
Díky patří především Pavlu Šlézarovi z olomouckého NPÚ, který v tomto poskytl některé zásadní informace.
Merta D, 2013: Bývalý premonstrátský klášter v Brně-Zábrdovicích (poznámky ke středověkým stavebním dějinám). In: Forum Urbes Medii Aevi VII/1–2. Kláštery ve středověkých městech střední Evropy, 108–117. Brno.
Borovský, T. 2005 Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě. Brno.
Kuthan J. 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců – Města – hrady – kláštery – kostely.
Líbal D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek.
Samek B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska, I. Praha, Samek B 1999: umělecké památky Moravy a Slezska, II. Praha.
Prokop A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. Wien.