ZALOŽENÍ CENTRAL PARKU V NEW YORKU
Tak jsem s kamarádkou debatoval o parku ve Znojmě a hledav něco obecného o historii parků, jsem narazil asi na ten nejznámější. také dosti zajímavé, tak se o ten článek rád poděluji…
Je to jedna z nejoblíbenějších destinací v New Yorku pro Newyorčany i turisty a zároveň zelené plíce města: Central Park. Byl to první velký umělý park ve Spojených státech. Zároveň je stále považován za největší veřejný stavební projekt, který kdy město New York řešilo. Central Park se rozprostírá na rozlehlé oblasti v srdci Manhattanu, čtyři kilometry na délku a téměř kilometr na šířku od 59. do 110. ulice a od 5. do 8. Avenue.
V 19. století čelilo město New York skutečné populační explozi, v neposlední řadě kvůli velkým imigračním vlnám. Město přitahovalo stále více lidí v naději, že zde najdou štěstí. Tento vývoj představoval pro New York v mnoha ohledech výzvu. Zámožná část společnosti sice bydlela v prostorných domech, ale i ona postrádala místo k odpočinku. Především však chudší obyvatelstvo prožívalo bídnou existenci ve zcela přelidněných, sešlých činžácích. Co chybělo, byla opravdová zelená oáza. Městští plánovači se podívali do velkých parků jiných velkých měst s historií ve Starém světě. Paříž a Londýn měly velké parky, kde obyvatelé města mohli najít volnočasovou rekreaci.
Lidé v New Yorku se tedy začali rozhlížet po vhodné ploše, na které by takovou zelenou oázu vytvořili. Volba nakonec padla na nezastavěné území severně od tehdejší hranice města, které město získalo v roce 1853: dnešní oblast Central Parku, zpočátku jen po dnešní 106. ulici, později od roku 1863 až po 110. ulici. Byla to oblast složená převážně ze skalního a bažinatého terénu. Úplně neobydlený ale nebyl, protože na místě žilo kolem 1600 lidí, především irských a německých přistěhovalců. V Seneca Village, malé osadě, která měla dokonce školu a tři kostely, žilo 270 Afroameričanů, potomků osvobozených otroků, kteří se ve vesnici usadili. Všichni byli na začátku prací na Central Parku vystěhováni.
V roce 1857 město vyhlásilo soutěž na návrh Central Parku, kterou nakonec vyhráli zahradní architekti Frederick Law Olmsted a Calvert Vaux. Jejich plán se jmenoval Greensward Plan. Jejich vizí bylo vytvořit park, který by nabízel relaxaci pro všechny Newyorčany bez ohledu na jejich sociální postavení. Široké stezky měly nabídnout možnosti projížďky kočárům lépe situovaných obyvatel, ale odpočinek na zelených plochách měli najít i chudší občané města.
Byl to opravdu velký stavební počin. 20 000 dělníků prorazilo cestu skálou, prostřílelo cesty a odvodnili bažiny. Plány byly realizovány krok za krokem za podpory inženýrů, architektů a zahradníků. Položilo se potrubí pod zem jako drenáž, vznikla jezera, postavily se mosty, vytyčily se cesty a terasy. Nejznámější terasou je asi Bethesda Terrace od architekta Jacoba Wrey Mould Raymolda, jejímž vzorem byla světoznámá Al Hambra ve Španělsku. Byly vysazeny stromy, keře, keře, rostliny a květiny. Uprostřed parku byl postaven zámek Belvedere, ve kterém od roku 1919 sídlí oficiální newyorská meteorologická stanice. Během americké občanské války byly stavební práce v letech 1861 až 1865 přerušeny. Trvalo celkem 16 let, než byl park dokončen a slavnostně otevřen.
Na rozdíl od toho, v co Olmsted a Vaux doufali, byl však park, když byl konečně otevřen, na dlouhou dobu vyhrazen bohatším občanům města, kteří sem ve skutečnosti jezdili se svými kočáry. Přísná pravidla a četné zákazové značky v parku bránily chudší populaci v návštěvě parku. Chyběla dětská hřiště a pikniky ve větších skupinách byly zakázány. Ale i tehdy si do Central Parku našlo cestu ročně sedm milionů návštěvníků. V 80. letech 19. století bojovali newyorští dělníci za právo pořádat v neděli koncerty v parku. To byl ostatně jediný den volna dělníků v tehdejším šestidenním pracovním týdnu. Až v roce 1926 bylo v Central Parku založeno první veřejné hřiště, počet se rychle množil. Situace se pomalu měnila a chudší obyvatelstvo města začalo park využívat ve svém volném čase.
