Asi všichni ho znají nebo o něm slyšeli, já poprvé asi před třicetipěti lety a nějak šel mimo mne…
Donatien-Alphonse-François de Sade se narodil v Paříži 2. června 1740 v Hôtel de Condé, kde byla jeho matka dvorní dámou princezny. Když jeho otec odešel v roce 1744 jako vyslanec Francie do Kolína nad Rýnem, byl poslán ke své babičce do Avignonu, poté do opatství Ebreuil v Auvergne, ke svému strýci, abbé de Sade, a nakonec do Paříže na kolej Ludvíka Velikého, kde studoval do třetice.
Policie, která si neustále musela stěžovat na Sadeovy poruchy, které sdílel s velkým počtem vězňů, ho několikrát chtěla přemístit do menší věznice; ale stále měl mocné ochránce a ti ho museli nechat v Charentonu, kde si zachoval svůj vkus a zvyky až do svého extrémního stáří. Zemřel v tomto domě 2. prosince 1814 po dvou dnech nemoci.
Bylo mu pětasedmdesát let a strávil sedmadvacet let, v různých obdobích, v jedenácti různých věznicích. Při poslední vazbě, která trvala čtrnáct let, protože ho Bonaparte držel na seznamu emigrantů a jeho majetek byl zabaven, žil jen z pomoci, kterou mu poskytoval jeho nejmladší syn, který respektoval křivdy nešťastného otec, nepřestal až do svých posledních chvil a od své smrti plnit všechny povinnosti synovské lítosti.
