Poprvé jsem o Lao-c‘ slyšel od otce, měli jsme v Obřanech jeho knihu básní…a co na to wikipedie?
Lao-c‘ (čínsky 老子, pinyin Lǎozi, Wade-Giles Lao Tzu; romanizovaný také jako Lao Tse, Lao Tu, Lao-Tsu, Laotze, Laosi, Laocius a v dalších variantách) je jedna z nejvýraznějších postav čínské filosofie, která je historická existence je nejistá. Čínská tradice umísťuje jeho život do 6. století př. n. l., řada moderních sinologů posouvá jeho život do 4. století př. n. l., případně jej považuje za kompilát postav několika filosofů z těchto období.[2] Je legendárním zakladatelem taoismu a autorem jeho základního spisu Tao Te ťing.
Od 2. století začaly vznikat Laovy hagiografie, plné různých legend. Podle jedné takové ho matka nosila 72 let v lůně, a proto měl již při narození šedé vlasy a plnovous, a odtud prý pramenila přezdívka „starý mistr“, již měl již od mládí.
Podle jiné legendy žil 200 let. Připisování dlouhověkosti moudrým mužům bylo ve staré Číně obvyklé. Taoistické mýty též uvádějí, že Lao byl počat, když jeho matka hleděla na padající hvězdu. Při porodu se jeho matka prý opírala o švestku, proto se prý také jmenoval Li, což znamená právě „švestka“.
Taoisté rovněž tvrdí, že se Lao vtělil do několika historických osobností, aby posílil moudrost světa, velmi často je za takovou jeho inkarnaci označován Buddha. Nešlo však ze strany taoistů jen o vyjádření úcty k Buddhovi a synkretismus, také šlo o druh propagandistické války, kde cílem bylo ukázat, že buddhismus je jen podřadný druh taoismu. Z tohoto důvodu musely například císařské úřady ve 3. století zakázat šíření knihy Lao-c‘ chu-chua-ťing (Laovo obrácení barbarů), která právě s tvrzením o totožnosti Laa a Buddhy pracovala, a jíž se buddhisté cítili uraženi. Jeho inkarnací bylo dle legend celkem třináct, přičemž při poslední měl žít 990 let.
