Tu paní jsem vůbec neznal…a beru tuto chybu zcela na sebe. Kdyby o ní nebyla na Vltavě řeč, tak ji neznám dále…
Milada Součková, též Milada Rykrová (24. ledna 1899, Praha – 1. února 1983, Boston, USA) byla česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička.
Narodila se v rodině stavebního podnikatele (disponenta) a majitele domu Antonína Součka (*1860) a manželky Marie, rozené Horové (*1874). Po maturitě na dívčím gymnáziu Minerva, kde v té době studovala také Milena Jesenská, studovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a promovala rok 1923 na téma „O duševním životě rostlin“. V letech 1923–1924 studovala na univerzitě v Lausanne. Seznámila se se svým budoucím manželem, malířem Zdeňkem Rykrem; dne 17. června 1930 se vzali.
Účastnila se uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, linga Romana Jakobsena. Za války pak spolupracovala s Vladislavem Vančurou na „Obrazech z dějin“. Roku 1940 spáchal její muž sebevraždu.
Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory.
Její popel byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze.
