Protože zrovna čtu Dicka Francise v překladu paní Jaroslavy Moserové, tak jsem se rozhodl rozhlédnout po internetu, abych si svá chabé znalosti doplnil…
Dick Francis se v naší republice se svými knihami zabydlel jako málokterý jiný zahraniční autor. Velký podíl na oblibě jeho knih má vynikající překlad lékařky, spisovatelky, diplomatky a senátorky Jaroslavy Moserové – Davidové. Ta dokázala úžasným způsobem tlumočit Francisovy příběhy do českého jazyka. Snad bychom J. Moserové složili kompliment a pana Francise se nedotkli, kdybychom řekli, že její překlad Francisových knih byl tak skvělý, jako dabování francouzského herce Luise de Funese Františkem Filipovským.
Pro Sportovní a turistické nakladatelství v Praze přeložila první knihu v roce 1972 s názvem Poslední šance. Ve skutečnosti to byla ovšem první šance pro dlouhodobou spolupráci nakladatelství s dr. Moserovou. I když několik knih přeložili jiní překladatelé, postupně senátorka J. Moserová přeložila všechny knihy Dicka Francise a těch bylo od počátku sedmdesátých přes čtyřicet.
Jaroslava Moserová říká: „Aby se přeložená kniha dobře četla, musí mít čtenář pocit, že byla napsána česky, ale že je z anglického prostředí. Navíc se text knihy lépe čte, jestliže je možné ho dobře reprodukovat nahlas. To jsou drobnosti, na které člověk přijde až časem.“
A toto je z rozhovoru pro anglické vysílání ČRo:
Je zajímavé, že mnoha lidem v České republice jste známá především jako překladatelka románů Dicka Francise ze světa dostihů, že?
„No, ano, opravdu, ale vděčím za to psaní Dicka Francise. Je to prostě nejpopulárnější spisovatel v této zemi, což je úžasné. Ráda si myslím – a není to jen zbožné přání – že se lidem líbí jeho knihy, protože cítí silný cit, který má pro fair play.“
