Je to příběh starý jako čas – nebo přinejmenším starý asi 500 let. Ale skutečný pár, který inspiroval Krásku a zvíře, žil tragický život. Skutečnou Kráskou a zvířetem byli Catherine a Petrus Gonsalvusovi a evropští králové a královny s nimi zacházeli jako s podivíny přírody. Přestože příběh o Petrovi a Catherine Gonsalvových není jedinou inspirací příběhu – má mnohem hlubší folklórní kořeny, jeho optika se shoduje s optikou fiktivní dvojice.
Stejně jako P.T. Barnum sbíral podivné lidi, v 16. století se evropské královské dvory předháněly, kdo pro své pobavení najde nejpodivnějšího člověka. Petrus Gonsalvus, „zvíře“, se narodil s onemocněním, které pokrývalo jeho tvář vlasy. Francouzský královský dvůr po léta držel Petruse, aby bavil šlechtu recitací latiny, a dokonce se rozhodla, že Petrovi ze žertu dohodnou sňatek.
Ve fiktivním příběhu Krásky a zvířete jsou určitě nějaké zpackané věci – zvláště pokud vás začne zajímat, co se stalo po skončení filmu. Ale nic v pohádkové verzi se nevyrovná mukám, které prožil rodokmen Petruse Gonsalvuse. Když mu bylo pouhých 10 let, byl Petrus Gonsalvus zavřený v kleci a bylo s ním zacházeno jako se zvířetem. Lady Catherine Gonsalvusová byla podvedena zlou královnou, aby se provdala za divokého muže, kterého až do jejich svatebního dne ani nepotkala. A to, co evropská královská rodina udělala Gonsalvovým dětem, je ještě horší. V tragickém příběhu Catherine a Petruse Gonsalvových nejsou žádné pohádkové konce.
Skutečná Kráska a zvíře byli uvězněni na evropských královských dvorech, kde žili s aristokraty a nosili krásné šaty, ale neměli nad svými životy žádnou kontrolu. Robert Zapperi ve své biografii o Petrusovi popisuje pár jako „ani zajatý, ani svobodný“ – a bohužel stejný osud zasáhl i jejich děti.
