Po celá desetiletí se věřilo, že kouření tabáku v Severní Americe se pravděpodobně datuje do doby kolem roku 300 před naším letopočtem. Bylo to kvůli dýmce z přibližně té doby. V komplexu Moundville v Alabamě však byly od té doby objeveny mnohem starší kuřácké potřeby – se zbytky nikotinu uvnitř. Tyto dýmky a kuřácké potřeby se datují do roku 1685 př. n. l., čímž posunuly časový rámec užívání tabáku v Severní Americe o tisíciletí zpět.
Tento nový časový rámec řadí spotřebu tabáku zpět do období, kdy se v oblasti poprvé objevilo pěstování plodin, což vede archeology k otázce, zda kouření nehrálo významnou roli v přechodu od společností lovců a sběračů k zemědělským společnostem. Také je třeba diskutovat, zda tabák sám o sobě vyvolal zemědělskou revoluci v Severní Americe.
„Jakmile [Evropané] objevili tabák a kouřili ho, touha nebyla jen po jeho povzbuzujících vlastnostech, ale také po jeho družnosti,“ řekla pro Smithsonian archeoložka Georgia Foxová. „Stal se nástrojem v sociálním světě, aby lidé mohli konverzovat, pít a kouřit a vytvářet vztahy.“ Plodina by měla obrovský dopad na evropskou kulturu v 16. století a možná měla podobný dopad na Severní Ameriku.
Vědci stále zkoumají, jakou roli hrál tabák v raných společnostech, a dokonce i to, jak ho raní lidé kouřili.
