Prastrýc

60. léta prožíval Michal Ambrož v Okrouhlici, kam dost často dojížděl z Prahy jeho příbuzný, malíř Jan Zrzavý (1890–1977). Zůstával tam i několik týdnů. Obec proto po čase zařídila slavnému rodákovi malý byt s ateliérem. Jeho prasynovec mu často chodil vypomáhat, obstarával nákup, nosil obědy a vodu, která v bytě dost často netekla: „On mi za to dával…, vlastně kapesné jsem od něj měl.“ Zrzavý, jak vzpomíná Michal Ambrož dál, miloval dobré jídlo a matka pamětníka byla výborná kuchařka: „On vždycky přišel a mámě říkal: ‘Co kdybych koupil kachnu? Tady máš na kachnu.’ A ona ji pak upekla.“ Byl ale ještě jeden důvod, proč k nim rád chodil. Oba rodiče byli výtvarníci, a tak si s nimi měl Jan Zrzavý o čem povídat: „A já pamatuju, že jsme sedávali u toho stolu a já jako malý kluk jsem tam seděl a poslouchal jsem, co si tak povídají.“ V první polovině 70. let se malíř kvůli zhoršujícímu se zdraví natrvalo přestěhoval do svého bytu v Praze, kam s ním odjela i pamětníkova matka společně se sestrou Michala Ambrože Alexandrou, aby se o něj starala. Později bylo potřeba pražský byt zrekonstruovat, a tak mu na čas zařídila přechodné bydlení v Domově spisovatelů na Dobříši. Prasynovec za ním občas také dojížděl: „Já jsem tam dokonce několikrát jel dělat mu nějakou službu, protože ošetřovatelky nemohly, tak jsem tam musel být na Dobříši s ním.“ Krátce poté, co se Jan Zrzavý vrátil zpět do Prahy, v říjnu 1977 zemřel. „V tom bytě, protože tam byla přihlášená moje matka i moje sestra, tak tam zůstaly bydlet, ale bohužel v roce 1978 moje matka zemřela,“ doplňuje Michal Ambrož s tím, že se pak do bytu na Nových zámeckých schodech v domě č. 6 přestěhoval i on.

Oslava 3. narozenin. Vlevo prastrýc Jan Zrzavý, vpravo matka Božena Zrzavá, uprostřed Michal Ambrož, 1957