je sumerské dílo nalezené na královském hřbitově starověkého města Ur nacházejícího se v dnešním Iráku jižně od Bagdádu. Tento archeologický artefakt, jehož funkce není známa, pochází pravděpodobně z 27.–26. století před naším letopočtem. Standard of Ur, objevený britským archeologem Leonardem Woolleym ve 20. letech 20. století, je v současné době vystaven v Britském muzeu v Londýně.
Standard of Ur byl nalezen v jedné z hrobek v komplexu Royal Tombs of Ur, pojmenovaném PG 779 od Leonarda Woolleyho (PG znamená soukromý hrob). Je to jedna část velkého pohřebního komplexu, který se datuje kolem 26. století před naším letopočtem. př. n. l., na počátku období mezopotámské historie nazývané raně dynastické III (DA III A). Tato skupina hrobek měla ve svém středu královské hrobky, ve kterých pohřbené krále a královny doprovázeli při smrti jejich služebníci. V PG 779, což je jámový hrob, bylo nalezeno pět těl identifikovatelných jako vojáci. Mohla to být hrobka krále Ur-Pabilsaga, ale to je stále velmi obtížné určit.
Standard of Ur je dřevěná truhla vysoká 21,7 cm a dlouhá 50 cm, osazená mozaikou z perleti a červeného vápence, na pozadí lapis lazuli. V současné době je v restaurovaném stavu, vlivem času v průběhu několika tisíciletí došlo k degradaci dřeva a bitumenu používaného jako lepidlo na mozaiku. Jeho původní funkce není jasně známa. Leonard Woolley naznačuje, že byl nesen na tyči, nesené jako standarda. Spekulovalo se také, že šlo o ozvučnici hudebního nástroje.
Standarta má čtyři strany: dvě větší obdélníkového tvaru, označené jako „Válečná strana“ a „Strana míru“ podle analýzy dané scénami, které jsou zde zastoupeny; Lichoběžníkové konce, které jsou méně zachovalé, zobrazují zvířata a lidi. Každá z těchto čtyř stran má tři vodorovné rejstříky, které se čtou zdola nahoru a zleva doprava, s výjimkou dvou horních rejstříků, kde se postavy sbíhají směrem ke králi (uprostřed na líci války a vlevo na tvář míru).
