Gábina poslala fotky, tak jsem zase wikipedioval…
V těsném sousedství kostela byla postavena barokní rezidence pro letní pobyty mnichů, v době poutí tu pobývali i opati louckého kláštera. Vznik zámku je datován k roku 1740, pozdější stavebně historický průzkum ale napovídá, že byl postaven pravděpodobně současně s kostelem v letech 1720–1722 a uvažuje se taktéž o autorství Ch. A. Oedtla. Loucký klášter byl zrušen Josefem II. v roce 1784 a jeho majetek připadl Moravskému náboženskému fondu, který jej spravoval až do roku 1824.
V roce 1824 koupil Lechovice za 249 000 zlatých bohatý vídeňský měšťan Josef Lang (původem ze Znojma), který nechal zámek upravit do trojkřídlé dispozice a podílel se také na přeměně parku. Langova dcera Julie se v roce 1827 provdala za pozdějšího rakouského ministra financí barona Karla Kübecka (1780–1855) a rodině Kübecků patřil velkostatek do roku 1945. Poslední významnější úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za dlouholetého moravského zemského poslance barona Maxmiliána Kübecka (1835–1913), který díky zídkám s balustrádami rozdělil park na několik částí, jižní průčelí zámku bylo obohaceno o litinovou terasu a k západnímu průčelí byly přistavěny dvě rizalitové věže. Stavební úpravy v novobarokním stylu s prvky secese byly symbolicky zakončeny v roce 1904 osazením kapličky Panny Marie do ohradní zdi parku. Po Maxmiliánově smrti v roce 1913 zdědila Lechovice jeho jediná dcera Blanka (1873–1935), která se uplatnila jako spisovatelka a pokračovala také v budování rodinné knihovny na zámku. Před první pozemkovou reformou patřil k velkostatku kromě zámku také hospodářský dvůr, mlýn a 831 hektarů půdy, majetkem Kübecků byla též jejich rodinná hrobka postavená v novogotickém stylu v lese nad zámkem.