Adam Michna z Otradovic

Tak jsem se v rádiu, tedy na Vltavě, dozvěděl, že pán je jezuita. Řád zrušili, než dospěl…Vůbec jsem to netušil, ne že bych se po něm, někdy pídil. Ale nyní mně to zaujalo. Tak jsem, se na něho pomoci gůglu podíval blíže…

Adam Michna pocházel ze staré, ale nepříliš významné aristokratické rodiny vladyků, jeho šlechtický titul byl rytíř. Jeho otec Michal Michna byl varhaník a zámecký purkrabí a jak bylo v jejich rodině tradicí, též trumpetistou. Ve druhé dekádě 17. století bylo zásluhou kancléře Viléma Slavaty obnoveno literátské bratrstvo, a tato skutečnost, spolu s aktivitou místní jezuitské koleje, přispěla významně k rozvoji kulturního života v regionu. Adam Michna se stal vůbec prvním frekventantem školy Řádu Tovaryšstva Ježíšova, kde studoval v letech 1611–1612 a 1615–1617. Mnoho Michnových skladeb bylo později tisknuto právě jezuity v jejich pražském nakladatelství. Úpadek všeho národního života po bitvě na Bílé hoře, a zvláště také pokleslost umění, se její bolestně dotýkaly a povzbudily ho k napsání jeho nejslavnějších děl. O jeho osobním životě víme málo, pouze skutečnost, že byl dvakrát ženat. Nemáme žádné zprávy o jeho potomcích. Michna kromě svých uměleckých profesí provozoval také obchod s vínem, byl velmi váženým občanem a majitelem domu ve městě.

V roce 1633 se Michna stal varhaníkem a sbormistrem proboštského kostela v Jindřichově Hradci a tyto funkce vykonával téměř po celý život. Stal se též členem zmíněného literátského bratrstva a po konci třicetileté války i místní mariánské družiny. V literátském bratrstvu od roku 1648 také zaujalo místo člena rady starších. Výrazně přispěl k aktivitám místního hudebního života. V roce 1673 založil Nadaci pro výchovu mladých hudebníků [4] a odkázal již také část svého jmění. Zemřel v roce 1676.

Adam Michna byl velmi plodným skladatelem, nicméně zdaleka ne všechny jeho skladby se zachovaly do dnešní doby. Známe 230 jeho kompozice, soustředěných do pěti sbírek, tří českých a dvou latinských. Jeho aktivita tvůrčí byla soustředěna především na hudbu duchovní. Nejznámějšími jsou jeho tři cykly hymnických skladeb, Česká mariánská muzika, Loutna česká a Svatoroční muzika. Komponoval vokální a vokálně-instrumentální hudbu s vlastními básnickými texty. Napsal mnoho českých duchovních písní, z nichž některé, především písně vánoční, jsou oblíbené dodnes. K nim patří např. „Vánoční noc“, známá spíše jako Chtíc, aby spal, která je v Česku i dnes jednou z nejčastěji hraných koled. Je provedení, že Michna velmi dobře znal raně barokní italské kompoziční techniky a některé jeho práce nesou i známky reminiscence renesančního období.

Zjednodušená forma jména českého raně barokního básníka, hudebního skladatele, sbormistra a varhaníka je Adam Michna. On sám svá díla podepisoval jako Adamus Wenceslaus Michna de Ottradowicz. Byl jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů a básníků 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury a stal se inspirací mnoha dalších generací skladatelů pro rozvoj tradice české národní hudby.

Část Michnova hudebního odkazu se nedochovala, přesto je známo přes 200 kompozic, které vyšly v pěti sbírkách, z nichž tři byly české a dvě latinské. Většinu jeho skladeb tvoří hudba duchovní. K nejznámějším dílům patří sbírka písní Česká mariánská muzika, která obsahuje dnes velmi známou koledu Chtíc, aby spal, dále Svatoroční muzika a Loutna česká. Michna je také autorem řady skladeb na latinské liturgické texty. Jeho nejobsáhlejším souborem duchovních skladeb je Sacra et litaniae. Jedná se o úplně nejvíc dochovanou sbírku latinských chrámových skladeb, která byla poprvé vydána roku 1654 v jezuitské tiskárně v Praze. Michna daroval sbírku svému příteli Mikuláši Reiterovi z Hornberka, který od roku 1644 spravoval statky olomouckého arcibiskupa arcivévody Leopolda Viléma. Díky těmto stykům se téměř kompletní exemplář dochoval v kroměřížském hudebním archivu dodnes.

Vesnice Otradovice je částí obce Skorkov v okrese Mladá Boleslav. Jméno obce Otradovice znamená ves lidí Otradových a v pramenech je zmíněno poprvé v roce 1547 jako příslušenství panství brandýského. V tomto roce musel pan Arnošt Krajíř z Krajku postoupit celé své brandýské panství králi Ferdinandovi I. a ve výčtu zabaveného majetku se uvádí i ves Otradovice, kde bylo 6 kmetích dvorců.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Michna_z_Otradovic
https://www.aktualne.cz/wiki/kultura/adam-vaclav-michna-z-otradovic/r~eb6886e866df11e58c710025900fea04/
https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=3392
https://www.classicpraha.cz/aktualne/vylety-za-klasikou/adamus-wenceslaus-michna-de-ottradowicz/
Zobrazení: 0