Historie zámku Bučovice
Stavbu si objednal pan Jan Šembera Černohorský z Boskovic, ve své době jeden z nejbohatších moravských šlechticů. Studoval v Itálii a Vídni, honosil se vysokými dvorskými tituly, ale znám byl především jako milovník světských radovánek, znalec koní, excelentní jezdec a velký příznivec umění. Vzdělání a bohatství mu nabízí nejen stavbu, ale i výzdobu zámku objednat u prvotřídních umělců, takže celý čtyřkřídlý zámek se třemi patry arkád a komponovanou zahradou skvěle reprezentoval postavení rodu i pana Jana Šembery.
S jeho dcerou Kateřinou vyženil panství Maxmilián z Lichtensteina. Za něho byla v letech 1635-37 na nádvoří umístěna manýristická kamenná kašna, provedená Petrem Maternou podle návrhu Giovanniho Giacoma Tencally a přistavěny 4 rohové věže s kovovými „lucernami“. Ty však pro velkou tíhu musely být z věže postupně sejmuty. Obrannou kvalitu prokázala stavba v roce 1645, kdy ji hrstka vrchnostenských úředníků, myslivců a měšťanů ubránila proti početnému švédskému oddílu.
Od roku 1681 přestal zámek sloužit pobytu panstva a stal se administrativním centrem panství a od roku 1720 sídlem centrální lichtensteinské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesační charakter.
Myslím, že celkem jednotná stavba nese architektonické detaily, které lze směle využít, jako analogie.
A také bych neváhal připomenout pověsti které jsou kolem pana Šembery. Já je znám z dětství…
A také musím připomenout Boskovickou hrobku v brněnském minoritském klášteře, kde je rod považován za obnovitele zdejšího kláštera…v hrobce proběhl archeologický výzkum, jehož výsledky byly publikovány-UNGER, J. 1999 Objev pozdněgotické krypty v brněnském minoritském kostele, Pravěk NŘ 8/1998, Brno, 298–302.
