Stejně jako mnoho teenagerů měla Jana dost zlomyslnou povahu. Křičela na rytíře, kteří přísahali, vynechávali mši nebo se chovali špatně. Ačkoli Jana nepoužívala svého meče v boji, používala je k zahánění prostitutek, které cestovaly s její armádou, bila je plochou stranou meče. Během soudního procesu řekla, že její meč byl „vynikající pro tvrdé údery“.
Jana začala kolem 13 let slyšet hlasy a mít vize – tytéž hlasy, které jí nakonec řekly, aby vedla francouzskou armádu proti Angličanům a pomohla ustanovit Karla VII. francouzským králem. Během soudu řekla, že když k ní hlasy promlouvají, často vidí jasná světla. Jana také řekla, že hlasy jsou jasnější, kdykoli v pozadí zvoní zvony.
Na základě těchto příznaků se někteří lékařští odborníci domnívají, že mohla trpět epilepsií – která podle studií může způsobit sluchové halucinace – nebo nějakou jinou neurologickou poruchou…
